Dukovanské okruhy 2014 - výsledky

První závod v sezóně, to je vždy netrpělivě očekávaná událost. Člověk se už těší, kdy vymění tréninkovou rutinu za závodění, ale na druhou stranu je maličko nervózní, jak tento první test dopadne. Mě navíc čekala premiéra na novém kole s karbonovým rámem MAXBIKE, na kterém jsem zatím ujel jen pár kilometrů, takže nebyl vyzkoušen v plné palbě.

Na  Dukovanské okruhy  jsem se chystal už čtvrtý rok za sebou. Něco mě říkalo, že by to chtělo přetrhnout sérii tří druhých míst. Jenže na první příčku si každý rok brousí zuby hodně dobrých závodníků. Zvítězit je hodně těžké. Trať závodu v Dukovanech navíc vyhovuje spíše sprinterům. Zatím se mně vždy dařilo, že co jsem zvoral v závodě, to spravila časovka, ve které mohu zúročit své tempařské schopnosti.

Počasí vyšlo skvěle. Zrána sice nic moc teplo, ale to se rychle spravilo. Odpoledne se do časovky dalo jet v krátkých s návleky. Tradiční vítr se zvedl až kolem poledne, v závodě téměř nefoukalo. Náš balík (masters I + junioři) se vydal do závodu přesně podle plánu. Zpočátku jsem se držel zpátky a poprvé jsem to zkusil na první prémii. Sice jsme ve dvou maličko odskočili, ale tempo zůstalo na mě, takže si nás balík po pár kilometrech dotáhl.

Ve druhém kole jsem si chtěl vzít v prvním stoupání bidon od doprovodu, ale předávka dopadla naprosto otřesně a bidon mě odletěl z ruky do balíku za mnou. Naštěstí nikoho neshodil. Ještě jednou se omlouvám a slibuji, že si příště dám větší pozor. Člověk má pocit, že takových předávek absolvoval tolik, že se nemůže nic stát. Jenže, tu máš čerte kropáč, zrovna první předávka v sezóně. Trochu jsem po ztrátě bidonu ztratil směr a tak jsem raději zakormidloval do krajnice a nechal balík odjet. Ztrátu jsem si sjížděl v následném sjezdu. Mezitím se ze skupiny odpoutal osamocený jezdec. Nechtěl jsem nic ponechat náhodě a tak jsem jej ve stoupání na druhou prémii sjel, na spurt pro prémii tak nezbyly síly. Nicméně skupina zůstal kompaktní.

Ve třetím kole jsem konečně napodruhé chytil bidon a mohl se napít. Sice jsem chtěl šetřit síly, jenže stejně jsem věděl, že v takové skupině moc šancí na spurt nemám, tak jsem poslední úsek potáhl špic, abych alespoň eliminoval odpadlíky z poslední prémie. Do cíle závodu jsem dojel na 15. místě na konci skupiny.

Před časovkou jsem stihl malý gáblík a maličko jsem podřímal v autě. Krásně se oteplilo a do časovky jsem v 13:59 vyrazil na lehko. Vítr byl citelnější než dopoledne, což i tak těžkou časovku ještě maličko přitvrdilo. Profil trati není dramatický, ale přesto se často mění a je třeba se stále tempově přizpůsobovat. Nakonec z toho byl čas 23:41 a druhé místo v časovce o jednu vteřinu za jejím vítězem Kamilem Mrázem.

V celkovém pořadí závodu mě porazil také Kamil Mráz a to celkem o 11 vteřin, jelikož měl k dobru ještě deset vteřin ze závodu. Pro mě to tedy bylo po čtvrté za sebou celkové druhé místo. Opět se potvrdilo, že to co ztratím v závodě, který mě svým profilem moc nesedí, to dokážu dotáhnout v časovce. Se svým výkonem jsem velmi spokojený. Velká gratulace a poklona Kamilu Mrázovi! Závod zvládl lépe takticky a navíc skvěle zajel časovku. Také gratuluji třetímu v celkovém pořadí Mirkovi Jiřičkovi. V závodě dojel přede mnou a také zajel skvěle časovku. Přeskočil jsem ho jen o šest vteřin. Malé časové rozestupy dokumentují, jak to bylo v naší kategorii nabité, první tři příčky v 16 vteřinách.

Ještě dlužím jedno blahopřání a to Laďovi Pelcovi za parádní spurt, kterým vyhrál náš závod.

Co bylo ještě letos super? Přece organizační tým! Klapalo to téměř na jedničku s hvězdičkou. Samozřejmě, že při ručním zpracování výsledků, zvlášť při takové rekordní účasti (171 závodníků) se to občas někde splete, ale vše se zdárně vyřešilo a na bednu tak vystoupili oprávnění. Posílám tedy ještě jednou velké poděkování a poklonu za skvěle připravenou akci kolektivu v čele s ředitelem závodu Michalem Chadimem. Můj doprovod si také pochvaloval přítomnost stánku Čebínské pekárny, kde se dal pořídit chléb nejen pečený, ale také vařený. A klobásky prý také ušly. Jo a ještě děkuji za pěkný upomínkový hrníček!

Pokud budu příští rok ještě závodit, rád zase přijedu. :-)

Poslední poděkování posílám svému doprovodnému týmu, tedy Pavlu Bontovi a Edovi Pospíšilovi za podporu na trati a fotky.

Málem bych zapomněl na jednoho důležitého účastníka. Nové kolo MAXBIKE obstálo skvěle, vše fungovalo na 100%. Jízdní vlastnosti v plném nasazení hodnotím jako vynikající. Pouze jsem zaznamenal drobný rozdíl proti starému Ridley Excalibur. Zřejmě díky vzpřímenější hlavové části a rovné vidlici je kolo krapet živější, což není na závadu, ale vyžaduje přesnější vedení. Naproti tomu v zatáčkách a technických pasážích kolo drží stopu jako přibité a nádherně krouží oblouky ve vysoké rychlosti. Prostě paráda a velká spokojenost.

Na závěr přikládám celkovou výsledkovou listinu a už tradiční grafy záznamu z mého Polaru.

A ještě pár odkazů na další informace o závodu:

Tisková zpráva.

Fotogalerie Honza Brychta

Fotogalerie Roadcycling.cz