Dukovanské okruhy - výsledky

Sobotní zatažené ráno s občasnou dešťovou kapkou nevypadalo nijak slibně, nicméně předpověď se naplnila a počasí nakonec bylo fajn, až na ten nepříjemný vítr. Ten jakoby k Dukovanským okruhům tak nějak patřil. Otevřený úsek kolem elektrárny si už bez protivětru nedovedu představit. Na parkoviště u elektrárny jsme dorazili s dostatečnou rezervou a já měl dost času na přípravu a rozjetí.

Z přihlášek na netu to vypadalo, že letos bude startovní pole naší kategorie Masters 1 proti loňsku, bohatší. Byl jsem zvědav, zda mě také přibude konkurence, zda přijede můj loňský pokořitel Kamil Mráz, zda Karel Sekerka předvede opět tak skvělý výkon jako před dvěma týdny na Velikonoční časovce v Hulíně. Otázek více než dost. Kamila jsem na startu nezahlédl, nicméně náš očividně početnější startovní balík vyrazil krátce po desáté do první etapy, hromadného závodu na 64 km.

V prvním úseku proti větru jsme se drželi ve skupině. Tempo bylo ale poměrně vlažné, tak jsem si před Slavěticemi dojel do čela a snažil se je za odbočkou zvýšit. Povedlo se a v závěru okruhu ve stoupání na prémii za mnou zůstali jen Olda Míka a Honza Strapek. Oba měli v závěru dost sil, rozdali si to o prémii a Olda ji získal. Za odbočkou jsem kluky dojel a ujal se opět udržení tempa, protože jsem chtěl podržet náš náskok na zbytek pelotonu. Kluci se zařadili a druhé kolo jsme objeli v této sestavě. Boj o druhou prémii dopadl jako přes kopírák a Olda neměl problém. Opět jsme se za prémií spojili a pokračovali do třetího kola. Až na malé výjimky jsem se staral o tempo. Před poslední prémií se mně kluci vzdálili trochu více. Olda pošetřil síly v závěru a prémii vyhrál Honza. Za odbočkou Honzovi nastoupil a odjel.

Mě se sice podařilo Honzu na otevřeném úseku před cílem dojet, ale neměl jsem sílu mu ujet, a tak mě zase v cíli předjel. Skončil jsem na třetím místě, po započítání bonusových vteřin, se ztrátou 49 vteřin na prvního. Překvapil mě odstup druhé skupiny, který byl více jak pět minut. Druhou skupinu dovedl do cíle na čtvrtém místě Láďa Pelc.

Odpoledne se oteplilo, a tak se do druhé etapy dalo nastoupit nalehko. Opřel jsem se do pedálů a dal si pěkně do těla. Výsledný čas sice na první místo v časovce stačil, ale Olda zajel také skvěle a ztratil na mě v druhé etapě pouhé tři vteřiny. Skvěle se časovka vyvedla i Pavlu Kudovi, který časovky umí a dojel si pro třetí místo.

Celkově jsem tedy poskočil na druhé místo se ztrátou 46 vteřin na vítěze naší kategorie Masterts 1, Oldu Míku. Honza Strapek sice ztratil v časovce přes minutu, ale náskok z první etapy mu stačil a celkově obsadil třetí místo. Oběma ještě jednou velká gratulace!

Musím a rád to udělám, pochválit organizátory závodu. Zabezpečení trati bylo na vysoké úrovni, a tak i když se kvalita silnic po zimě opět trochu zhoršila, všechna nebezpečná místa byla označená. Také regulovčíci na trati a doprovodná vozidla i motorky fungovali dobře. Určitě to není jednoduché, bez pomoci techniky uhlídat bandu cyklistů a spočítat každému správně čas. Obzvláště, když jsou v jednom dni dva závody. Klobouk dolů! Také přesun termínu do dubna je určitě dobrý tah. Řeči o tom, že časovka je zbytečná a stačí jen závod, snad zvrátí letošní převaha těch účastníků, kteří na odpolední časovku zůstali. Určitě nelitovali i ti, kteří poté v tombole vyhráli nějakou pěknou cenu.

Pro zájemce připojuji ještě záznamy z Polaru: závod a časovka. A tady je oficiální tabulka celkových výsledků závodu.

Velké díky posílám svému doprovodnému týmu ve složení Pavel Bonta a Eda Pospíšil, kteří odvedli skvělou práci a kromě starání se o mě udělali ještě pár fotek, které jsou k nahlédnutí ve fotogalerii.

P.S. Pěknou reportáž s fotkami a komentářem přinesl server RoadCycling.