Hodnocení sezóny 2019

Blíží se konec roku, což bývá tradiční čas bilancování. Letošní sezónu jsem pojal velice střídmě, proti předchozím letům jsem jel vlastně jen kompletní seriál maratonů Road Marathon 2019 a pár ligových závodů. V podstatě už na začátku sezóny jsem byl rozhodnutý, že to bude moje poslední čistě maratonská sezóna. Tak si to pojďme zrekapitulovat.

Sezóna 2019 krok za krokem

První zářez jsem udělal už 14. dubna v Kostelanech závodem Prachem Svatební cesty, který je součástí Slezského poháru. Nádherná a těžká trať okořeněná asi 4 km dlouhým úsekem zpevněné lesní cesty. Po nočním dešti, který skončil až těsně před startem, to bylo bahýnko a pěkná klouzačka. Rozpomněl jsem se na své MTB zkušenosti a s velkým úsilím jsem se udržel ve vedoucí skupině a svou kategorii jsem vyhrál. Krásný vstup do sezóny navzdory tomu, že jsem dostal já i technika pořádně zabrat. Celý článek ZDE.

O čtrnáct dní později následovala klasika Olšovecké okruhy. Bylo sice sucho, ale v nepříliš vlídném počasí jsem ten den neměl nohy. Celý závod jsem byl aktivní, ale závěrečný spurt mě vůbec nevyšel. Náplastí byly tedy alespoň dvě tajné rychlostní prémie, které se mě díky aktivitě v závodě podařilo získat. Článek ze závodu ZDE.

Dalším tradičním podnikem byla Uničovská časovka. V minulých sezónách se jezdila jako časovka Tři Dvory, ale kvůli uzavírkám se letos jela náhradní trať se startem a cílem v Uničově. Obrátka byla ve Třech Dvorech. Jedná se o kompletně rovinatou záležitost pro specialisty časovkáře, ale jezdím sem rád. Letos nás příchozí navíc nehodnotili v kategoriích, ale zařadili nás do kategorie příchozí bez rozdílu věku. Moje šance na bednu tak byly prakticky nulové, ty nejrychlejší časy se jeli právě v naší kategorii. Nicméně, zajel jsem dobře a i když jsem nebyl na bedně, měl jsem ze závodu fajn pocit. Článek ze závodu ZDE.

Jako čtvrtý v pořadí byl klasický maratonský otvírák Mamut tour v Přerově. Počasí vyšlo super a také mě se po několika nepříliš vydařených sezónách v Přerově dobře jelo. Stejně jsem opět skončil už po osmé na druhém fleku v kategorii. Na druhou stranu jsem si vyjel pěkné 14. místo celkově, což byl pěkný zápis do bodovací soutěže seriálu. Reportáž z maratonu je ZDE.

Tři týdny na to mě čekal reparát v Trutnově. Krakonošův cyklomaraton jsem v roce 2018 po pádu nedokončil, o to větší motivaci jsem měl letos. Nechtěl jsem jen dokončit, ale také se naposledy pokusit o bednu. Počasí vyšlo skvěle, naopak prodloužená trať se mě příliš nezamlouvala. O to více si vážím třetího místa v kategorii, které jsem navíc urval až v závěrečném spurtu na trutnovských kostkách. Celá reportáž je ZDE.

No a za dalších čtrnáct dní následoval třetí letošní maraton, můj oblíbený Beskyd tour. V posledních letech se mně hodně zamlouvá nová trať a také letos mě závod sedl. Vyhrál jsem kategorii a do bodovací soutěže jsem si odnesl slušný zisk za celkové 14. místo. Reportáž je ZDE.

Následující dlouhou pauzu do dalšího maratonu jsem se rozhodl vyplnit závodem Moravského poháru Okolo Divoké Orlice v Českých Petrovicích. Za nevlídného a deštivého počasí jsem si sólo výkonem dojel pro první místo. Takže to byla spíše taková kopcovitá časovka. Článek je ZDE.

Dalším závodem, kterým jsem chtěl vyplnit pauzu, byl závod Kysuce-Orava. Proti loňsku se jelo na úplně jiné trati a nedařilo se mně, tak jak bych si představoval. I tak jsem vyhrál kategorii a celkové 10. místo bylo také fajn. Celý článek ze závodu je ZDE.

V obvyklém termínu se první srpnovou sobotu jel klasický Krušnoton. Jubilejní desátý ročník vyšperkovali pořadatelé přidáním ultra tratě na 300 km. Jelikož byla navíc tato distance lépe bodovaná v seriálu, nebylo nad čím přemýšlet. Počasí si s námi tentokrát pěkně pohrálo, ale ve finále ta voda zase až tolik nevadila. Parádně jsem si zajezdil a nebýt vlastní chyby, kdy jsem doprovod omylem poslal na trať v opačném směru, bylo by to téměř bezchybné. I tak bylo celkové 10. místo a třetí místo v kategorii super. Navíc závěr závodu jsem se svezl s legendou Honzou Kopkou. Celkově velmi vydařená derniéra na kultovním závodu. Reportáž je ZDE.

Posledním letošním podnikem maratonského seriálu byl Král Šumavy v Klatovech. Na tento maraton jsem v dobách, kdy se konal v plné parádě, moc rád jezdil. Od roku 2012 se ovšem jezdí ve značně okleštěné podobě, jako cyklovyjížďka s měřenými úseky (systém rally – rychlostní zkoušky). Pořadí se tedy určuje součtem časů z měřených úseků. Pro klasické maratonce je to mírně řečeno nekomfortní, ale letos bylo možné získat body do poháru a tak jsem se rozhodl k účasti. Pro účast hlasoval i tým, jelikož se na Šumavu léta těšili. Na závod vyšlo super počasí a mě to také pěkně jelo. Proti přesile časovkářů jsem si máknul, ale odměnou bylo třetí místo v kategorii a osmé celkově. Parádní výsledek a poslední zápis do bodovací tabulky seriálu Road Marathon 2019. Článek ZDE.

Finále letošní sezóny pro mě letos představovala trojčasovka na Kasárne. Už jsem byl maličko z formy a udržet vedení v kategorii bylo hodně těžké. V posledním úseku jsem málem vypustil duši. Nicméně zadařilo se a o pár vteřin jsem udržel vedení v kategorii. Celkově mně patřilo letos 15. místo. Moc pěkný zápis na závěr sezóny. Celý článek ZDE.

Nejdůležitější výsledek sezóny byl pro mě pochopitelně ten v soutěži Road Marathon 2019. Celkové čtvrté místo bylo víc, než v co jsem začátkem sezóny doufal a tudíž jsem s ním byl velmi spokojený, ačkoli to byla „jen brambora“. Vyhodnocení soutěže RoadCup 2019 jsem se věnoval v samostatném článku ZDE.

Závěrem tedy zbývá jen nabídnout souhrn všech relevantních dat, neboť statistika nuda je …:

• kompletní výsledková listina mé sezóny 2019
• moje celkové statistiky z ročníků 2003 až 2019
• moje podrobné statistiky z ročníků 2003 až 2019

Jak do další sezóny?

Několikrát jsem letos předeslal, že příští rok nebudou silniční maratony dominovat mému závodnímu kalendáři. Silně uvažuji o účasti na některé silniční lize. Už jsem to jednou zkusil v roce 2014 v Moravském poháru, ale zároveň jsem jezdil MarathonCup a v závěru mě chyběl jeden závod ligy do celkového hodnocení. V ligách se jezdí více závodů a je třeba se tomu věnovat po většinu sezóny, pokud bych chtěl uspět v celkovém hodnocení. Předpokládám konečné rozhodnutí koncem února, až budou k dispozici kalendáře závodů pro rok 2020. No a ještě se rýsuje možnost týdenního cyklistického výletu do francouzských Alp, možná i v termínu během slavné Tour de France. Tak uvidíme.

Závěrem se sluší poděkovat a ani já neudělám výjimku. Děkuji především a z celého srdce všem členům mého týmu. Jejich věrnost a ochota se vláčet se mnou po závodech je pro mě vždy obrovskou motivací a závazkem. V neposlední řadě velké díky mým podporovatelům, ať už mě podporují materiálně či morálně, vše se počítá a má velký vliv na moje výsledky.

Závěrečný dík posílám všem organizátorům cyklistických závodů. Bez jejich obětavé práce bychom neměli kde závodit. Velká čest a sláva jim!