Král Šumavy 2011, Klatovy - výsledky

Krásná Šumava nám opět ukázala svou nestálou tvář. Po pátečních vedrech následovalo sobotní prudké ochlazení a odpolední déšť, aby nás pak v neděli ráno mohlo vyhnat z postelí ranní sluníčko a obloha téměř bez mráčku. To je prostě podivuhodná Šumava, vždy překvapí. Místní jsou na náhlé změny počasí asi adaptovaní a už je nepřekvapí, nás turisty Šumava zatím vždy překvapila. Ráno na startu bylo 20°C, v poledne na hřebeni místy i lehce pod deset a protivítr. Déšť se dostavil naštěstí až odpoledne, přesně ve chvíli, kdy jsem už seděl v autě cestou pod sprchu a do čistého oblečení.

Do závodu jsem nastupoval s cílem pokusit se zvítězit v kategorii a dále upevnit si svou pozici v soutěži Maraton Cup. Jelo se svižně už od chvíle, kdy peloton vyjel z Klatov a na stoupáních se ředil. Největší redukce proběhla na obávaném Šimánově, kdy se vedoucí skupina zredukovala na cca 15-20 jezdců. Naštěstí jsem byl mezi nimi. Na dalších dlouhých kopcích se sice jelo tempo, ale nebylo tak vražedné. Odpadávalo tedy jen minimum závodníků. Rozhodující útok přišel ve stoupání, které následovalo hned za prémií na Zhůří. V čele odjela čtyřčlenná skupinka a já zůstal v druhé osmičlenné partičce. Ta se postupem času zredukovala na pět členů. Vydržel jsem s ní až do posledního krpálu před nájezdem na hlavní silnici do Běšin. Na závěrečné prudké stojce před křižovatkou jsem chytil díru a zbývajících deset kilometrů si dal časovku. Nicméně svůj náskok na Petra Pavla, který odpadl z naší skupiny ve sjezdu z Blat, jsem udržel a tím také získal vítězství v kategorii.

Tentokrát se mně nevyhnula klasická krize. Ačkoli jsem pravidelně jedl a pil, v úseku za Prášily, jsem chytil velkého hlaďáka. Jednu chvíli to se mnou vypadalo hodně bledě, ale krizi jsem překonal a se zaťatými zuby vydržel ve skupině i stoupání na Špičák. Ve sjezdu jsem se krapátek vzpamatoval a v poledním úseku ještě zkusil zabojovat. Na souboj se svým konkurentem Marianem Hajzlerem to už nestačilo. Takže mě podruhé za sebou porazil a zaslouženě si upevnil svou druhou pozici v soutěži Maraton Cup.

V čase 7:41:49 jsem obsadil celkové deváté místo se ztrátou na vítěze Tomáše Vokrouhlíka 4:10. S výsledkem jsem maximálně spokojen. Jako bonus umístění v první desítce celkového pořadí a to na třetím závodě za sebou. Co více si může závodník na konci sezóny přát? Na druhém místě v naší kategorii dojel Petr Pavec, který v posledních 20km na mě ztratil 4:50. Docela mě to překvapilo, protože celou dobu jel velmi dobře a měl jsem velkou obavu, zda jej vůbec budu schopen porazit. Třetí místo uhájil se ztrátou 26:34 Pavel Kokeš. Čtvrtý skončil Marek Schejbal a páté místo vybojoval Karel Prager. Vybojoval proto, že Karel si vybral letošního Krále, jako svůj smolný den. Krátce po startu, někde kolem 15km, šel nečekaně k zemi. Chytil díru v okamžiku, kdy sahal po bidonu a neustál to. Naštěstí nevzal nikoho sebou. Karel se ukázal jako velký bojovník. I když si za svůj výlet na asfalt mohl sám, musím ocenit jeho bojovnost, s jakou naskočil zpět do sedla a závod úspěšně dokončil. Klobouk dolů! Z vlastní zkušenosti vím, jak je to obtížné, vrátit se po pádu zpět do závodu. Karlovi přeji brzké zhojení silničního lišeje.

Celý den jsem se svým doprovodem zakončil příjemně na večerním vyhlášení výsledků, kde jsem se sešel s Hankou Ebertovou a jejím kamarádem Petrem Stibůrkem, se kterým Hanka objela trasu 160km na tandemu. Mimochodem, ve své kategorii obsadili skvělé druhé místo! Začínáme totiž společně s Hankou spřádat plány na příští rok. Hanka bude velkou posilou mého doprovodného týmu pro naši premiérovou účast na zahraničním ultramaratonu, kterým bude DOS RAS Extreme 2012 ve Slovinsku. Je nadšená z mých letošních výsledků a já doufám, že její důvěru nezklamu a zajedu příští květen ve Slovinsku slušný výsledek, za který se nebudu muset stydět. Je to pro mě velká motivace, mít v týmu hvězdu její velikosti, která v ultramaratonu dosáhla na ty nejvyšší mety. Tak nám prosím, držte palce.

Přikládám oficiální výsledky dlouhé trasy 253km: celkové a dle kategorií.

Fotky jsem umístil do fotogalerie ZDE.

Omlouvám se, ale tentokrát nemám k dispozici záznam z polaru. Ne že bych ho neměl sebou, ale hrudní pás vypověděl po pár kilometrech poslušnost a tak záznam není komletní.

Pěkná reportáž z průběhu maratonu včetně fotografií je k vidění na serveru RoadCycling.cz