Mamut tour - 27.5.2023 - Přerov

30.05.2023 18:36

Letošní 23. ročník Mamut tour 2023, který připadl na sobotu 27.5. byl ve znamení změn. Došlo ke sjednocení a zkrácení tratí. Dlouhá trať prošla „odtučňovací“ kůrou a zkrátila se na 170 km s převýšením 3250 m. Odpadly však především nezáživné úseky přejezdů, to nejlepší z dlouhé trasy, všechny legendární horské úseky, zůstaly v kurzu.

Na start jsem už podruhé nastoupil v barvách CYKLOKRAMO Suchdol nad Odrou. Se mnou se na start dlouhé trati v sobotu postavili kolegové z týmu Petr Zatloukal a David Nosek. Díky čemuž jsme mohli přiložit své polínko i do soutěže družstev. I když naše šance vzhledem ke konkurenci nebyly velké, za pokus to stálo.

Letos jsem měl v doprovodu pouze Mirka Mikláše, takže ho čekal perný den. Počasí vypadalo slibně, jasno a teploty maximálně do 18-20°C. Jen ten čerstvý východní vítr nás místy pěkně potrápil.

Peloton nabral hned po ostrém startu poměrně slušné tempo a na prvním stoupání v Pavlovicích se to začalo natahovat. Měl jsem co dělat, abych z něho neodpadl. Vlál jsem na chvostu až do Bystřice pod Hostýnem. V druhé polovině stoupání na Tesák (4,5km/230m) mě však čelo závodu definitivně odjelo a zůstal jsem se skupinkou odpadlíků.

O nějakém stíhání pelotonu ve sjezdu jsme si mohli nechat zdát, motalo se tam v tu chvíli příliš mnoho aut. Směrem k dalšímu stoupání na Hadovnu se nabalil menší balíček. V přejezdu z Fryštáku k Lukovečku, který se už léta jezdí po neskutečně rozdrbané polní asfaltce, jsem ve velké rychlosti chytil díru a kolo se mně téměř zastavilo. Než jsem pochopil, že mám zablokovanou přední brzdu a stačil jsem ji povolit, měl jsem dvě stě metrů zásek. Dalo mě pak dost práce si skupinku doskočit, což se mě v úvodu stoupání naštěstí podařilo.

Jak stoupání na Hadovnu (3km/210m), tak i následující drsný kopec na Grapy (4,5km/260m), vyselektovalo naši skupinku tak, že do Bystřice jsme přijeli ve třech. Rudolf Reichelt, Marcel Boháč a já, všichni z jedné kategorie. Kluci jeli v kopcích moc dobře, mohl jsem pouze doufat, že s nimi vydržím až do závěru a pak snad něco vymyslím.

Na výjezdu z Bystřice čekal Mirek a dostal jsem plný bidon. Čekal nás přejezd do Podhradní Lhoty, pod další stoupání na Tesák, proti větru a v otevřeném terénu. Spolupráce v trojici ale fungovala a tak jsme to zvládli celkem dobře. Přesto odbočení z hlavní a z větru bylo příjemné. Přejezd pod začátek stoupání by byl fajn, kdybychom ve Lhotě málem nevletěli do ostře vyfrézovaných příčných pruhů na silnici, stihli jsme to dobrzdit na poslední chvíli. To bylo o ráfek!

Stoupání na Tesák (4km/234m) z Rajnochovic v závěru jako obyčejně dost bolelo, ale zvládli jsem ho společně a na Trojáku jsem chytil další flašku od Mirka. V klesavém přejezdu do Ratiboře jsme si opět naplno užili protivítr a pak už nás po průjezdu Kateřinicemi čekalo poslední stoupání na Lázy (4km/215m). Prudký závěr tohoto kopce bývá už hodně nepříjemný a ani letos nám nic neodpustil.

 Po rychlém sjezdu jsme byli stále ve trojici, ale v Loučce jsme málem přišli o Marcela. Na rovném a klidném úseku se najednou za mnou ozval pád. Ohlédl jsem se a Marcel se válel po zemi. Dost jsem se vylekal, on se naštěstí rychle oklepal. Zpomalili jsme a za chvíli si nás dojel. Ukázalo se, že si bral gel a uklouzla mu asi ruka a drbnul si do řídítek. Měl chudák od gelu zapatlané ruce a celá řídítka, nepříjemné a do cíle zbývalo ještě čtyřicet kiláků. Brr!

Ve Všechovicích čekal Mirek a dostal jsem poslední flašku. Valíme přes poslední brdky Nětčice, Pavlovice směr Přerov. Stále ve třech a já začínám přemýšlet, jak pojmout závěr. Rozhodně nechci čekat na spurt těsně před cílem.

Pět kiláků do cíle, už se nejede žádná pila, všichni šetříme síly do závěru. Za Prosenicemi se definitivně otáčíme k větru zády a do cíle máme tři kiláky. Jedu v závěru skupinky a čekám, co se bude dít. Ruda jede špici a chystá se střídat. Do cíle je to ještě více jak dva kiláky, ale další šanci bych už nemusel dostat. Lupnu tam nejmenší pastorek a vyrážím dopředu. Před vjezdem do lesa se mrknu dozadu a mám několik desítek metrů k dobru. Jedu hop nebo trop. Na poslední pětistovce mám ještě stále nějaký náskok, ale cítím, že mě začínají tuhnout nohy. Nevzdávám to a zatím na čele se blížím k bráně do školy. V zatáčce do brány se však přede mě vnitřkem dostává Ruda a na závěrečných kostkách už s tím nedokážu nic udělat. Projíždím cílem na druhém místě naší skupinky.

Celkově jsem obsadil 37. místo a k mému překvapení jsem vybojoval druhé místo v kategorii. Naši kategorii vyhrál Rudolf Reichelt a třetí příčku obsadil Marcel Boháč. Všem soupeřům blahopřeji!

Poslední překvapení přišlo až na samý závěr vyhlašování, když náš tým CYKLOKRAMO Suchdol nad Odrou byl vyhlášen vítězem soutěže družstev. Bohužel David Nosek už byl pryč, takže dekorování jsem si užil jen s Petrem. Byl to nečekaný a příjemný bonus na závěr pěkného závodu.

Opět musím, a také to velice rád dělám, poslat velké poděkování organizátorům z MIKO Cycles Přerov. Závod byl jako tradičně skvěle zorganizován a důležité křižovatky pokryté regulovčíky a dokonce i Policií. Stejně tak dávám palec nahoru městu Přerov a všem sponzorům, kteří závod dlouhodobě podporují. Neméně důležitá je podpora ze strany Zemědělské školy, která závodu každý rok propůjčuje svůj areál. V neposlední řadě velké poděkování všem dobrovolníkům na trati a v zázemí závodu. Skvělá práce!

Co se týká samotné trati, myslím, že úprava jí rozhodně prospěla. Za svůj výsledek jsem spokojený, i když mě první místo uniklo o vlásek, Ruda ten závěr zvládl lépe a vyhrál zaslouženě. Je to už moje desáté druhé místo na tomto závodě. Snad příští rok ještě najdu sílu se o třetí vítězství pokusit na 24. ročníku.

Ještě vysvětlení zablokované brzdy u Lukovečku. Až doma jsem zjistil, že mám levou brzdovou páku posunutou na řídítkách asi o 2 cm směrem dolů. Držel jsem ji při průjezdu tou dírou asi hodně napevno a tak se nárazem posunula. Lanko k přední brzdě se přitáhlo a brzda permanentně brzdila. Naštěstí stačilo brzdu povolit a dalo se jet dál. Jinak by byl závod v čudu. Večer jsem si tedy musel dát ještě brigádu na kole, abych mohl v neděli závodit v Krnově. Byl poškozený i řadící bowden, takže výměna bowdenu a nová omotávka. Asi hoďka práce.

Na závěr velké poděkování mému doprovodu Mirku Miklášovi.

Výsledkový servis:

Další odkazy např. na fotogalerie na stránce závodu: https://miko-cycles.cz/

Štítky:

|

Zpět