Mamut tour - 28.5.2022 - Přerov

31.05.2022 19:08

Květnová sobota 28.5. byla pro mě ve znamení letošního přerovského Mamuta. Ačkoli aktuálně jezdím Slezský pohár v barvách CYKLOKRAMO Suchdol nad Odrou, na sobotu jsem dostal volno, abych si mohl dát svůj tradiční a „oblíbený“ maraton na královské trati 212km/4500m. Ty uvozovky nejsou proto, že bych Mamuta nejezdil rád, ale protože znám ze svého okolí pár lidí, kteří podobné kratochvíle považují spíše za úchylku a masochizmus.

Letos jsem měl k dispozici kompletní doprovodný tým ve složení Mirek Mikláš a Pavel Bonta. Také předpověď počasí vypadala dobře, oblačno a teploty maximálně do 17-19°C, ale nárazový severní vítr. Ten nás také pěkně potrápil v závěrečné části trati při návratu do Přerova.

Hned po startu jsme si dali v pelotonu terénní vložku, v Prosenicích bylo nutné projet areálem místního statku, neboť mostek přes Strhanec je rozebraný a v rekonstrukci. Za areálem proběhl ostrý start a začalo se závodit. Od Pavlovic se v čele nastupovalo a peloton se cestou do Bystřice neustále natahoval, trhal a znovu sjížděl. Já jsem tak nějak vlál spíše v druhé polovině. Nájezd do stoupání na Tesák (4,5km/230m) v Chvalčově tempo zvolnil, ale v druhé části stoupání se jelo ostře a závěrem byly pecky na prémii, a to jsem už v pelotonu neustál. Do sjezdu jsem najížděl s odpadlíky. Cestou do Kašavy, se nás sjela silná skupinka a jelo se slušné tempo. Dokonce se nám v Lukovečku podařilo doskočit do hlavní skupiny. Stoupání na Hadovnu (3km/210m) jsem tedy zahajoval opět ve vedoucí skupině, ale ta se začala opět natahovat a já zase zůstával spíše s odpadlíky. Ve sjezdu do Rusavy jsme se roztrhali a krátký přejezd pod Grapy jsem jel sám.

Nájezd do stoupání Grapy (4,5km/260m) mě ještě mezi baráky pěkně zkomplikovalo doprovodné auto. V prudké úzké pasáži musel s autem zastavit a udělal to tak blbě, že nebylo kudy ho objet. Zařval jsem nadávku a naštěstí to chodci proti nám pochopili a uskočili stranou, zbylo tam pár desítek centimetrů po šotolině, kudy jsem se ještě s jedním závodníkem protáhl. To bylo o fous! Kdybych tady musel sesednout, tak už nenaskočím a musel bych těch zbývajících cca 100m jít pěšky!!! Tyhle doprovodný auta mě na maratonech neskutečně se…! Málokterý z jejich řidičů, to mezi cyklisty zvládá a dokáže předvídat. Fakt nechápu jejich význam na veřejném amatérském závodě! Jen dělají zmatek a kazí to účastníkům.

Zbytek stoupání jsem vyjel s ostatními, těsně před nájezdem na hlavní mě ještě povzbudili kluci z Force a valil jsem dolů. Za Bystřicí se začala formovat skupinka a na kopci jsem dostal dvě flašky od doprovodu. Potěšilo mě, že je nás ve skupině víc na dlouhou trať, béčko na čísle (krátká trať), jsem zaregistroval jen jedno. To se také za Rakovem odpojilo a zbylo nás šest. Kluci jeli ostré tempo a já se snažil být také platným členem skupiny, i když to pro mě bylo občas hodně na hraně.

Nicméně přejezd pod stoupání na Tesák (4km/234m) od Rajnochovic jsem s nimi zvládl, stejně jako celý kopec. Na občerstovačku Troják jsme dojeli společně, chytil jsem flašku od Pavla a svištěli jsme po větru směr Hošťálková. Bohužel idylka po větru rychle končí a v Kateřinicích se obracíme proti němu. A tak to bude až do cíle. Naše skupina naštěstí dobře spolupracuje a tak i nepříjemný úsek v protivětru zvládáme dobře. Na konci údolí najíždíme do posledního velkého stoupání Lázy (4km/215m). Kopec je nepříjemný s utaženými pasážemi, zdoláváme jej všichni ve skupině. Následný prudký a zpočátku i hodně rozbitý sjezd přes Lázy do Loučky také sjíždíme pohromadě.

V Kunovicích se nenápadně odpojuje Franta Landa a během chvilky získává slušný náskok. Ve sjezdu se jej snažím ještě dojet, ale už chytl čáru a na rovince před Kelčí si doskakuje do malé skupinky, kterou už nějaký čas vidíme před sebou. Řekl bych, že jeho přítomnost tam probudila aktivitu, už jsme je do cíle nedojeli. Tohle mu vyšlo suprově.

Já zůstávám ve skupince a zdoláváme nekonečné brdky v protivětru při návratu do Přerova. Po sjezdu z Hlinska dojíždíme na rovince Luboše Hniličku, který s námi zůstává až do cíle. Ještě párkrát potáhnu špici, naposledy při průjezdu statkem v Prosenicích. Na výjezdu za poslední halou se mnou pěkně zamával náhlý poryv bočního větru, ale se štěstím jsem to ustál v sedle. Závěr jsem nechal ostatním, aby se poprali o pořadí. Dojel jsem kousek za spurtující skupinkou. Musel jsem už začít myslet na to, že mě čeká ještě nedělní závod v Krnově.

Celkově jsem obsadil 29. místo a k mému překvapení jsem vyhrál svou kategorii. Na druhém místě naší kategorie dojel Mirek DYKA a třetí příčku obsadil David LANDA. Letošní ročník na dlouhé trati byl pěkně rychlý a nabitý hvězdami. První tři místa obsadili elitní zástupci Elkov-Kasper v čele Janem BÁRTOU. Všem soupeřům blahopřeji!

Opět musím, a také to velice rád dělám, poslat velké poděkování organizátorům z MIKO Cycles Přerov. Závod byl jako tradičně skvěle zorganizován a důležité křižovatky pokryté regulovčíky a dokonce i Policií. Osobně dávám velký palec nahoru, že stále ještě drží dlouhou trasu. Doufám, že jim odhodlání a elán ještě dlouho vydrží. Snad i mě vydrží nadšení a příští rok se zase postavím na start 23. ročníku Mamut tour 2023.

Poděkování mému doprovodu Mirku Miklášovi a Pavlu Bontovi.

Výsledkový servis:

Další odkazy např. na fotogalerie na stránce závodu: https://miko-cycles.cz/

Štítky:

|

Zpět