SPAC Beskyd Tour, Bílá - 25.6.2022 - výsledky, fotky

28.06.2022 18:37

Sobota 25.6. byla pro mě ve znamení tradičního maratonu Beskyd tour v Bílé. Letošní ročník byl třetí v pořadí, kdy jezdím střední trať (121km/2400m). Důvod je prostý, pro mou kategorii D je střední trať vypsána v rámci poháru SPAC a je extra bodovaná, no a jelikož usiluji o co nejlepší umístění v poháru SPAC, je střední trať pro mě logická volba (pochopitelně také body pro můj tým Cyklokramo). Opět mě doprovázeli Mirek Mikláš a Pavel Bonta. Počasí slibovalo pěkné letní teploty do 24°C, oblačno beze srážek zn. ideál.

Loni jsem utrpěl dva defekty a skončil v poli poražených, doufal jsem tedy, že letos udělám vše pro to, abych si pořádně zazávodil a pokud možno dojel lepší výsledek. Jenže v současné podobě je Beskyd tour nesmírně obtížný a to nejen na dlouhé trase, ale i střední trať je náročná, zvlášť pokud se jede v závodním nasazení. Já jsem letos jel zatím pouze jeden maraton, jinak krátké závody a časovky. Nic, co by bylo delší jak dvě hoďky.

Na startu bylo poměrně hodně lidí a zaznamenal jsem i několik našich dresů. Po startu se nejelo moc ostře a stoupání na Bílý kříž jsem strávil schovaný v balíku. V následném sjezdu jsem se snažil nechytit díru a tak jsem na hlavní silnici najížděl na chvostu hlavní skupiny. Také stoupání na Klokočov se jelo celkem klidně a strávil jsem jej v balíku, stejně tak i následující sjezd do Turzovky. Bylo jasné, že závodit se asi začne až pod Kelčovským sedlem. Už jsem to tady zažil a po odbočení z hlavní silnice na Kelčov jsem se začal po levé straně pomalu posouvat k čelu pelotonu.

Celkem se mě dařilo a těsně před nájezdem do závěrečného úzkého stoupání jsem byl skoro u čela skupiny. Díky tomu jsem na vrchol Kelčského sedla vyjel relativně v pohodě a nezbývalo nic jiného, než to z kopce pustit a doskočit si ve sjezdu do pelotonu, který se pěkně natáhl. Držel jsem se dobře i v náročných rozbitých pasážích. Nicméně, v jedné díře jsem přišel o plnou flašku ze zadního držáku. Naštěstí jsem měl domluvenou předávku na Jamníku kousek za Bílou, nebyl to tak velký problém.

Za Bílou se sjela poměrně velká skupina a najížděli jsme na tradiční objezd nádrže Šance. V pelotonu jsem zahlédl Ivoše Odvárku, mého soupeře ze SPAC. V Jamníku na kopci na mě čekali Pavel s Mirkem a dostal jsem dvě plné flašky. Trochu jsem kvůli tomu vypadl ze skupiny a musel to chvíli dohánět. Na úzké silnici se skupina pořádně natáhla a byl to boj. Po pár kilometrech mě postihla už druhá smůla toho dne. V díře, kterou jsem viděl na poslední chvíli, jsem přišel o plnou flašku z předního držáku. To už byl větší problém. Musel jsem doufat, že chytím něco na Pustevnách, jinak bych dojížděl na sucho. Nepříjemná představa!

Sjezd kolem hráze je už po krásném novém asfaltu a tak se valilo. Bez problémů jsem doskočil do pelotonu a v krátkém přejezdu před Frýdlantem jsem do sebe něco rychle hodil. Následuje prudká levá přímo do kopce, kdo nemá předem podřazeno, může mít velký problém.

Hned v začátku stoupání na Smrček se snažím maximálně držet tempo s čelem skupiny. Bohužel zakrátko kolem mě hodně lidí odpadá a mám na vedoucí skupinu malý odstup. Jedu ale stejné tempo a držím si stále malý odstup. Posledních pár set metrů si dávám spurt v pedálech a přes kopec se převaluji v roztrhané skupince za pelotonem.

Ve sjezdu, který znám jak své boty, si sjíždím malou skupinku, se kterou se pak na hlavní silnici vydávám stíhat peloton. Ten je před námi asi dvě stě metrů. Trvá to pár kilometrů, ale občas se nám daří spolupráce a tak nakonec peloton dojíždíme. Jenže je to právě pod dalším brdkem, který končí na rozdrbaném asfaltu. Nestačím se propracovat více do skupiny a na vrchol dojíždím s několika odpadlíky, konec pelotonu se nám opět vzdálil.

Posledních pár kilometrů do Ráztoky tak jedu sám kousek za pelotonem za své a nedaří se mě to docvaknout. V Ráztoce najíždím do stoupání na Pustevny asi sto metrů za pelotonem. Snad jsem se nevydal ze sil a v kopci mě nedojde! Vypadá to, že síly ještě nějaké mám, ale stejně mě na poslední dva kilometry stoupání dojíždí zezadu Pavel Ovesný, Petr Kolaja a ještě jeden závodník z dlouhé trasy. Docela se mě to hodí, zapojuji se s úlevou do skupiny, aspoň nepojedu závěr závodu sám.

Konečně vrchol, daří se mě dokonce chytit na občerstvení flašku s pitím. Paráda! Užívám si krásný sjezd z Pusteven a v Bečvě točíme doleva. S kluky se celkem dobře točíme, ale pod kopcem už toho začínám mít dost. Hodně jsem se vydal při všech těch sjížděních pelotonu a asi i deficit v pití bude hrát své. Nicméně držím se ve skupince a odbočujeme do sjezdu k Bílé. Za chvíli dojíždíme Frantu Hermana a vypadá to, že budeme dojíždět ve čtyřech. Před odbočkou jsem kousek před námi zahlédl ještě dvojici, ty už asi nesjedeme.

Valíme do Bílé a spolupráce na špici funguje dobře. Je mě jasné, že kluci si budou chtít zaspurtovat, mě se moc nechce. Takže na posledním kilometru držím špici a nechávám to na nich, kdy vyrazí. Na poslední dvoustovce to rozjíždějí a rozdávají si to až na pásku. Dojíždím v klidu kousek za nimi.

Chvíli po dojezdu se dozvídám od moderátora, že jsem v kategorii druhý. Fajn. Za chvíli dojíždí Ivoš Odvárka. V cíli se zdravím s Petrem Blaťákem, který dojel chvíli před námi a je také druhý v kategorii A. No a Olda Míček druhý v kategorii F završil hattrick našeho týmu. Super den!

Naši kategorii vyhrál Marcel BOHÁČ, třetí místo obsadil Ivoš ODVÁRKA. Se svým výkonem jsem spokojený a parádně jsem si zazávodil. Všem soupeřům velká gratulace!

Zbývá velké poděkování organizátorům kolem Libora Hrdiny. Soudím, že stávající podoba maratonu je to nejlepší, co jsem za ta léta kdy Beskyda jezdím, zažil. Ne, že by předchozí verze nebyly dobré, ale současná trať je bezpochyby parádní i když výkonnostně a jezdecky velice náročná.

Také nezapomínám na své věrné společníky a děkuji Pavlu Bontovi a Mirkovi Miklášovi za doprovod a fotky.

Ještě souhrn toho nejdůležitějšího z letošního Beskyda:

Další fotky a články na stránkách závodu.

Štítky:

| |

Zpět