SPAC Grand Prix Forman, O cenu Verge, Beskyd Tour - výsledky + SPAC 2020 - slavnostní vyhlášení

Konečně se po peripetiích posledních týdnů dostávám k tomu, abych zde publikoval výsledky svých posledních závodů. Důvod výpadku je prostý, v pátek 11.6. jsem nečekaně ulehl s náběhem na zápal průdušek. Ten se mě sice podařilo ustát konzervativní léčbou, ale doprovodné zdravotní problémy mě trápili téměř celý měsíc. Nebyl tedy ani čas natož chuť se věnovat nějaké duševní práci. V současné době se již cítím dobře a je nejvyšší čas, abych shrnul události uplynulého měsíce.

Ještě v relativní pohodě jsem v sobotu 5.6. jel s Mirkem do Starého Jičína na GP Formani. Počasí bylo fajn a tak jsem se na závod docela těšil. Byl to vlastně můj letošní první hromadný závod. Závěr závodu byl v prudké stojce a já jsem si v nájezdu do finiše pokoušel najít co nejlepší místo v poměrně velké skupině. Jenže jsem nezvolil zrovna nejlépe, v poslední pravé zatáčce mě zablokoval soupeř, kterého jsem musel objíždět a ztratil tak kontakt s čelem skupiny. Poslední stovky metrů to tedy byl jen boj o udržení. Bylo z toho čtvrté místo v kategorii, ale v mistrovství SPAC jsem dojel hned za Tomášem Galuškou a obsadil druhé místo. Což bylo podstatnější, protože závod se jel jako mistrák SPAC.

• záznam z Polaru
• výsledková listina – dle kategorií

Následující víkend jsem, jak je avizováno výše, strávil v poloze ležícího střelce a na účast v závodu Memoriálu Aloise Dohnala v Suchdole na Odrou jsem musel rezignovat. Což mě samo o sobě dost štvalo, na závod jsem se hodně těšil.

Další týden v sobotu 19.6. jsem se už cítil natolik v pořádku, abych mohl opět závodit. Na programu byl závod O cenu Verge ve Frenštátu pod Radhoštěm. Hromadný závod z Frenštátu na Pustevny, celkem 11 km s převýšením 610 m. V závěrečném stoupání za Ráztokou jsem si sice dokázal na chvíli vytvořit drobný náskok, ale ten se mě nepodařilo udržet a byl jsem dojetý Ivošem Odvárkou a dvěma závodníky z kategorie M. Společně jsme absolvovali zbytek stoupání. Ivoš se pokusil několikrát zvýšit tempo a odpárat mě. To se mu sice nepovedlo, ale visel jsem za ním na gumě a závěrečný spurt už byl čistě v jeho režii. Projel jsem páskou tři vteřiny za ním a skončil na druhém místě v kategorii.

• záznam z Polaru
• výsledková listina – dle kategorií

Bohužel zdravotním problémům tím nebyl konec. Už v sobotu navečer mě začalo pobolívat v zádech a během noci se bohužel bolest zvyšovala. Ráno jsem se stěží posadil a pohyb byl velmi bolestivý. Neděli jsem tedy zase spíše proležel a v pondělí ráno jsem raději zašel ke své doktorce pro injekci proti bolesti. Ta mě vzápětí pomohla a během pondělí bolest takřka kompletně ustoupila. Zřejmě jsem si v sobotu natáhl zádový sval. Zřejmě důsledek toho, že jsem do tak intenzivního závodu naskočil po týdnu, kdy jsem se moc nehýbal.

Aby toho nebylo málo, v půli týdne mě ještě postihly žaludeční obtíže, které vyvrcholily ve středu večer a během noci. Ve čtvrtek ze mě byla slabá troska a vůbec jsem si netroufal odhadnout, zda v sobotu můžu závodit. Byl jsem především hodně dehydrovaný, nicméně zbývající dva dny jsem si naordinoval bez zátěže a pilně se dopíjel. Pomohlo to a v sobotu před maratonem jsem se už cítil celkem dobře, i když na sto procent to určitě ještě nebylo.

Do Bílé na Beskyd Tour jsem v sobotu 26.6. jel s Pavlem a Mirkem. Co se týče počasí, vypadalo to velice slibně. Mírné letní teploty do 22°C a oblačné počasí. Jelikož jezdím i letos SPAC, zvolil jsem střední trasu 121 km, která byla do SPAC zařazená v naší kategorii. Na startu se sešel opět velmi početný balík. Začátek závodu se jel spíše tempově a moc se nezávodilo. To mělo za následek, že se peloton nedělil a jelo se stále v poměrně velkém balíku. To byl problém především v Turzovce, kde se projíždělo několik kilometrů staveništěm, probíhá tam kompletní oprava vozovky. V přímém přenosu jsem byl svědkem pádu, kdy závodník nabral čelně bílo-červenou plastovou stojku. Nic pěkného!

Pod Kelčské sedlo se tedy dojelo ve velké skupině, sice jsem se pokoušel se před závěrečným výšvihem posunout dopředu, ale nebylo kudy. Naštěstí jsme se pak na závěrečnou úzkou silničku vešli, ale musel jsem nahoru vyjet spolu s ostatními, nebylo kudy předjíždět.

Na objezdu kolem Šance jsem se dostal do poměrně silné skupinky a doufal jsem, že s nimi vydržím co nejdéle. Odpadl jen Martin Pecha, který nedaleko hráze chytil defekt zadní galusky. Naše skupina přežila i stoupání na Smrček a valili jsme vstříc stoupání na Pustevny.

Jenže po pár kilometrech jsem měl najednou prázdný zadní plášť. Neskutečná smůla, ale co se dá dělat. Sjel jsem stranou a během pár minut jsem nasadil novou duši a pokračoval jsem dál. Podařilo se mě pak dokonce sjet celkem slušnou dvojici. Jenže těsně před Ráztokou jsem měl zadní plášť prázdný zase. To už je nekřesťanská smůla! Výměna duše mě opět stála několik minut a rozjel jsem se vstříc Pustevnám. Teď už jsem bojoval jen o to, abych závod v pořádku dojel do cíle. Už jsem neměl žádnou náhradní duši, další defekt by znamenal konec.

V půli kopce jsem toho dne podruhé předjížděl Karla Pacnera z dlouhé trati. V závěru kopce mě dojel zezadu Lukáš Matulka, který také zůstal zpět po defektu. Závěr jsme pak jeli spolu a těsně před vrcholem jsme ještě dojeli Milana Nováka. Ve sjezdu jsme se pak sjeli a ve třech odbočili v Bečvě do posledního úseku. S Lukášem jsme se střídali na špici a sjížděli jednotlivce před námi. Milan se s námi udržel poměrně dlouho, ale Lukáš za to ve stoupání k Makovu vzal a skupina se rozpadla. Na vrcholu stoupání k odbočce na Bílou jsem byl asi sto metrů za Lukášem a do Bílé jsem už dojel v klidu sám.

V kategorii jsem nakonec obsadil sedmé místo, celkově jsem byl na 72. místě v čase 3:55:55. Byl to jednoznačně můj nejpomalejší Beskyd. Při pohledu na záznam z Polaru je patrné, že defekty mě stály asi deset minut. Obě zastávky jsou také na modré křivce rychlosti pěkně vidět. Nicméně v redukovaném pořadí SPAC jsem obsadil v kategorii druhé místo za Tomášem Galuškou. Což není vůbec špatné a další pozitivní zpráva je, že jsem závod ustál bez zdravotních problémů. Mohla by to být doufám dobrá zpráva do druhé poloviny sezóny.

Zbývá poděkování organizátorům všech výše uvedených závodů. Myslím, že jen málokdo ze závodníků si dokáže představit, co to dá práce. O to více si vážím všech, kteří se na organizaci cyklistických závodů podílejí. Mají mou hlubokou úctu.

Také nezapomínám na své věrné společníky a děkuji Pavlu Bontovi a Mirkovi Miklášovi za doprovod a fotky.

Ještě souhrn toho nejdůležitějšího z letošního Beskyda:

• záznam z Polaru
• výsledková listina 121 km – celkové pořadí
• výsledková listina 121 km – dle kategorií

V neděli po Beskyd Tour jsme se s Mirkem vypravili do Žabně, kde se na Sokolském hřišti odehrávalo dlouho odkládané závěrečné vyhodnocení loňského ročníku SPAC 2020. Všichni si myslím dokážeme představit, jak těžké bylo v loňském roce organizovat jakékoli veřejné akce. Proto si myslím, že organizace SPACu v čele s Pavlem Krchňákem si zaslouží velkou a hlubokou poklonu. V hodně těžkých podmínkách udrželi ligu v chodu, a i když v omezeném rozsahu, soutěž loni uspořádali.

V naší kategorii D jsme se o vítězství přetahovali s Tomášem Galuškou, v závěru se závodnické štěstí přiklonilo na jeho stranu a po zásluze naši kategorii vyhrál. Já jsem si odnesl pohár za druhé místo. Třetí místo obsadil Petr Baran, čtvrtý byl Petr Chmura, pátý Jaroslav Wilhelm, šestý Josef Kubala a na sedmém místě skončil Milan Pikálek. Kompletní výsledková listina SPAC 2020 kategorie D. Všem oceňovaným blahopřeji a přeji do letošní sezóny hodně štěstí!

Musím se přiznat, že mě dost překvapila poměrně slabá účast na závěrečném vyhlášení. Předpokládal bych, že minimálně oceňovaní závodníci si takovou akci nedají ujít. Mě osobně přijde neúčast na jakémkoli dekorování jako neúcta. Pokud jde navíc o vyhodnocení dlouhodobé soutěže je to ještě překvapující. Myslím, že členství v lize není jen právo jezdit na ligové závody, ale také odpovědnost a závazek. Konec konců, amatérská sdružení stojí a padají především na soudržnosti samotných členů. Chtěl bych doufat, že propříště si to nezúčastnění závodníci vezmou k srdci.

Navzdory nízké účasti, s Mirkem jsme si užili příjemné odpoledne v krásném prostředí a milé společnosti.

Organizátorům tímto posílám velké poděkování a doufám, že je nízká účast závodníků do budoucna neodradí od pořádání těchto slavnostních akcí. Moc děkuji!