SPAC Mokrolazecká 60 - 3.9.2022 - výsledky, fotky

05.09.2022 18:20

Na sobotní ráno 3. září se udělalo po dlouhé době poměrně chladno, ale den byl příjemně teplý. S Mirkem jsme se vypravili do Mokrých Lazců, kde nás čekal závod Mokrolazecká 60, jehož XXVI. ročník pořádal tamní Lyžařský klub Mokré Lazce. Minulý rok jsem jej absolvoval poprvé a vyhrál jsem kategorii. Pro letošní ročník pořadatelé připravili upravenou trať o délce 63 km s převýšením 915 m. Jezdilo se na 21 km dlouhém okruhu přes Hrabyni, Velkou Polom, Háj ve Slezsku a Smolkov, který bylo třeba absolvovat třikrát. Na okruhu byla dvě stoupání, úvodní krpál na Hrabyni a poté stoupání z Hájů ve Slezsku zpět k Hrabyni.

Zázemí závodu je na místním sportovním areálu. Organizace tradičně na vysoké úrovni. S Mirkem jsme dorazili do Lazců krátce před devátou, ale všechno jsem bez problémů stíhal a čtvrt hodiny před startem jsem se už šteloval u startovní brány. Jelikož se startuje hromadně bez rozdělení kategorií, nechtěl jsem startovat moc vzadu.

V deset nás startér vypustil na trať, v prvním stoupání na Hrabyni jsem se snažil především zůstat s hlavní skupinou a nechytit hned v úvodu ztrátu. Před Hrabyní se dopředu vydali dva uprchlíci, ale peloton je nestíhal, takže zbývající část okruhu jsem absolvoval ukrytý ve skupině, ačkoli minimálně jednou jsem se protočil i na hrotu. V druhé části okruhu se jelo stoupání z Háje ve Slezsku k Hrabyni, které jsem znal už z loňska, ale na kruháči se pak jelo doprava sjezdem do Smolkova.

Průjezd Lazcemi do druhého kola jsem taktéž absolvoval v pelotonu a na výjezdu k Hrabyni, jsem se opět snažil být co nejblíže čela pelotonu. Ve stoupání se začalo na hrotu pelotonu zrychlovat a měl jsem co dělat, abych ten nástup zachytil. Plápolal jsem s několika odpadlíky na chvostu pelotonu a s nadějí vyhlížel konec stoupání. Na čele pelotonu se opět oddělili uprchlíci, myslím dva, ale nejsem si úplně jistý. Měl jsem v té době jiné starosti.

V závěru stoupání jsem si ještě na chvíli nastoupil, abych minimalizoval ztrátu na peloton. Jenže na vrcholu jsme měli přece jen drobný odlep a mírná část před Hrabyní už byla na větru. Než jsme se trochu zformovali a začali se na čele skupinky točit, měli jsme na skupinu před námi zásek tak dvě stě metrů. Ani spolupráce nám moc nešla, nicméně nevzdali jsme to. Jeli jsme s pelotonem chvíli rovinu, ale přece jen jsme se kousek po kousku dotahovali. Nakonec se nám podařilo do pelotonu vrátit až za Velkou Polomí kousek před sjezdem do Hájů.

Závěr druhého kola jsem si užíval na chvostu hlavní skupiny. Jelo se pro mě přijatelné tempo. Při průjezdu do třetího kola jsem si v Lazcích chytil od Mirka plnou flašku a doufal jsem, že ve třetím kole budu mít ještě dost síly, udržet se ve skupině co nejdéle. V pelotonu jsem neviděl žádného soupeře z kategorie, takže stačí dojet ve skupině a mám to v kapse. Jenže to se lehce řekne.

Ve stoupání k Hrabyni se opět jeli pecky a měl jsem co dělat, abych neodpadl. Naštěstí už nás nebylo ve skupině tolik a v nájezdu do kopce jsem byl dobře zabudovaný ve skupině. První zkoušku jsem tedy ustál. Teď neudělat žádnou chybu a vydržet s nimi co nejdéle.

V nájezdu do posledního stoupání z Hájů si opět hlídám pozici, přesto mám co dělat, abych nechytil ztrátu a při průjezdu kruháčem před sjezdem do Smolkova plápolám jako poslední na konci vláčku. Ale jsem tady a ve sjezdu bych si to mohl opět trochu sjet. Jenže už na začátku sjezdu začínáme předjíždět kolonu mopedů, asi tady mají nějakou slezinu či co. Smradu jak v Cařihradu! Jsem rád, že stíhám hlídat konec skupiny, o žádném sjíždění čela nemůže být ani řeč. Pěkně se nám to natahuje a to vzápětí začínáme předjíždět veterány. To snad není pravda! Takhle to jde až do Smolkova, ve finále mě v poslední pravotočivé serpentině zablokuje červený kabriolet půlku silnice a mám co dělat, abych to ubrzdil a vešel se. Zadní kolo mě jde do smyku a ustojím to jen s velkým štěstím. Jenže zpomalím a hned mám na konec vláčku odlep. Přesto, že se maximálně snažím, najíždím na hlavní silnici už se ztrátou. Asi kilometr jedu maximum, ale skupina už závodí naplno a já nemám šanci. Poslední tři kilometry do cíle jedu sám pár set metrů za pelotonem. Zezadu mě nikdo neohrožuje a do cíle dojíždím necelou půl minutu za posledním závodníkem z pelotonu. Pozici jsem uhájil a kategorie by měla být moje. Jupí!

Moje vítězství v kategorii bylo potvrzeno i ve výsledkové listině. Díky tomu, že jsem vydržel skoro celý závod s hlavní skupinou, jsem měl před druhým Ivošem Odvárkou v cíli náskok dvě a půl minuty. Třetí místo v kategorii si ve spurtu skupiny vybojoval Piotr SZAFRANIEC čímž odsunul Milana Onderku na čtvrté místo naší kategorie. Závod celkově vyhrál Ondřej MACH, který ve skupince uprchlíků měl do závěru nejvíce sil. Všem soupeřům velká gratulace!

Náš tým Cyklokramo byl v závodě vidět a měli jsme několik pódiových umístění:

Pargačová Marcela – 2. místo kat. ŽB

Míček Oldřich – 3. místo kat. E

Toman Vladislav – 2. místo kat. F

Blahopřání kolegům z týmu!

Velké díky patří organizátorům za parádní závod. Skvěle připravené zázemí závodu a velmi dobré zabezpečení trati. Letošní trať byla opět skvěle vybraná a moc se mě líbila.

V neposlední řadě děkuji Mirkovi za doprovod a fotky.

Závěrem souhrn toho nejdůležitějšího:

Štítky:

|

Zpět