Trénink duben

Poslední měsíc letošní přípravy byl objemově slabší. Zaměřoval jsem se spíše na kratší a intenzivní tréninky. V závěru období jsem absolvoval závod Dukovanské okruhy na 74 km, který se celkem vydařil. Ve své kategorii jsem dokončil na druhém místě a v celkovém pořadí jsem obsadil třetí místo.

V pátek 12. května jsem si dal u pana doktora Homolky v Brně jednu spiroergometrii. Naposled jsem tuto torturu podstoupil na jaře 2015. Jak jsem letos dopadl, v porovnání s tehdejšími výsledky, uvádím níže v tabulce. Jelikož jsem těchto testů absolvoval už několik, je jistě zajímavé jejich srovnání. Všechny probíhaly víceméně v jarních měsících, ale vždy v trochu jiném období. Přesto je to hodně zajímavé srovnání. Výkonově se držím posledních šest let na přibližně stejné úrovni, ale letos mám lepší kyslík. Částečně je to jistě způsobeno termínem konání testu, kdy už tělo není tolik zatížené z objemové přípravy, a má za sebou už i nějaké závody. Pan doktor Homolka mě ale ujistil, že významný podíl na zlepšení má jistě i kvalita tréninku. Vypadá to tedy, že se mě letos jarní příprava opravdu vyvedla. Snad to dokážu přetavit také do pěkných sportovních výsledků v závodech.

Sezóna ještě ani pořádně nezačala a už se nám to zase maličko kazí. Po konci Rampušáka je tu další rána. Zlaté kolo vysočiny sice nekončí, ale jako úlitbu bohům státního byrokratismu nabízí variantu „cyklovýlet“. Je to sice pěkné, že chtějí pokračovat i navzdory klackům od státní správy, ale pro mě je nepřijatelné, abych věnoval pátek + víkend a organizoval doprovod pro takovou akci. Na výlet si do Žďárských vrchů můžu vyjet kdykoli sám a nebude mě to stát ani korunu. Škoda! Další změnou je posun termínu závodu Moravského poháru Okolo Divoké orlice na sobotu 3. června.

V přiložené tabulce je obvyklá tréninková statistika za posledních šest měsíců. Tímto uzavírám tréninkové období a těším se na poslední sezónu mezi čtyřicátníky.